
2.kapitola
Byla noc a já se probudila.. Všude okolo bylo ticho a já slyšela jen tiche tikat stroj n, který jsme byla připojená.. "Pročpak tady jsi?" ozval se hlas z kouta místnosti a já tím směrem pohlédla.. Uviděla jsem mladou dívku, jež se smutně usmívala a její tvář byla popelavá.. Nemohla jsem najít tabulku a mluvit jsem nemohla ale najednou se mě ta dívka dotkla a já pocítila jakousi úlevu.. "C.co jsi?" zašeptala jsem tiše.. Ona na mě pohlédla a já v jejích očích uviděla vlka.. Trochu jsem sebou cukla ale ona se ani nepohla "Neublížím ti"řekla poté. "Chci ti pomoct.. Ale to musím vědět co se ti stalo" ta dívka mluvila čím dál tišeji.. A tak jsem ji řekla o tom co jsem viděla.. jak jeden vlk prokousl tomu druhému lebku a oko.. "Správně bys měla být už mrtvá" řekla ta dívka ale když jsem chtěla ěco říct zvedla ruku abych již nemluvila..
Přiložila mi lehce ruku na hlavu.. A najednou jsem upadla do černočerné temnoty..
Přiložila mi lehce ruku na hlavu.. A najednou jsem upadla do černočerné temnoty..
Zdál se mi sen..
Běžela jsem lesem a najendou předemnou se postavila sněhověbílá vlčice s bílými křídly.. "Děkuji" řekla a poté se vznesla a zmizela ve výšce..
Probudila jsem se až ráno.. Cítila jsem slunce na tváři.. Cože? já něco cítím? proletlo mi hlaovu a já otevřela své jedno oko..
"Je to až magické jak najednou se začala její rána hojit.." mluvil doktor s někým venku před mím pokojem.. "Takže.. přežije?"zašeptal cizí hlas.. neznala jsem ho.. "Nejspíše ano.. Ale není čas dělat ukvapené rozhodnutí. Jestli byste chtěl můžete se s ní vidět."řekl doktor a do pokoje vstoupil nějaký kluk o něco málo starší než já. Jeho černo-černé oči na mě pohlédly.. A tehdy jsem ty oči poznala.. To byl ten vlk!
"kdo..kdo jsi?"vyhrkla jsem..
On na mě pohlédl.. Tiše něco řekl ale slyšel to jen on.. "Doktore.. Zdá se že je zmatená.. možná si na nic nepamatuje. Pomůžu ji si vzpomenout až ji propustíte. A postarám se o ni" řekl ten kluk.. "Dobrá..Chápu.. Ale návštěvní hodiny jsou u konce měly bysme ji nechat odpočívat" řek ldoktor a já si najednou uvědomila že ten čas okolo mě plynul strašně rychle...



!AHOOOJ! UŽ JSEM ZPĚT! to si někdy přečtu, a moc pěkný dess