Asi odteďka budu psát jen povídky.. Můžou být kratší a můžou ale nemusí pokračovat.. No moej první mánie vražda.. No prostě byla taková nálada..
Byla jsem na koncertě a hrála na elektrické kytaře. Lidé fandily a tleskaly.. Trrr.. Trrr... Tr...
Zívla jsem a zacvakla budík. Pomalu jsem otevřela oči. Byl první den letních prázdnin a já musela takto brzo vstávat, protože jsme měly letět do Evropy. Zaklela jsem a převalila jsem se na bok a zase usnula.
Když jsem je potom po nějaké době otevřela tak jsem si sedla na postel a obula do papuč. Postavila jsem se a rozešla se do kuchyně kde právě mamka vařila oběd.
"Nikam nejedeme. Zůstáváme doma. " oznámila mi a já jsem to nejdříve nevnímala a tak jsem šla do ledničky pro snídani. Jakmile mě ochladil studený vzduch z ledničky probudil tak jsem si uvědomila co mi mamka před chvíli řekla.
Začala jsem se radovat a vyběhla jsem p oschodech nahoru do pokoje mé sestry.
Zívla jsem a zacvakla budík. Pomalu jsem otevřela oči. Byl první den letních prázdnin a já musela takto brzo vstávat, protože jsme měly letět do Evropy. Zaklela jsem a převalila jsem se na bok a zase usnula.
Když jsem je potom po nějaké době otevřela tak jsem si sedla na postel a obula do papuč. Postavila jsem se a rozešla se do kuchyně kde právě mamka vařila oběd.
"Nikam nejedeme. Zůstáváme doma. " oznámila mi a já jsem to nejdříve nevnímala a tak jsem šla do ledničky pro snídani. Jakmile mě ochladil studený vzduch z ledničky probudil tak jsem si uvědomila co mi mamka před chvíli řekla.
Začala jsem se radovat a vyběhla jsem p oschodech nahoru do pokoje mé sestry.
Už uplynuly dva týdny od té chvíle co mi mamka řekla, že nikam nejedeme a já každý ten den pilně cvičila na svou elektrickou kytaru.
Chodila jsem do klubovny kde jsem spolu s kamarádkama trénovala na brzký festival kde jsme byly pozvány aby jsme tam zahrály.
Byla tam bubenistka, basistka, klavesistka a taky samozdřejmě já kytarisktka. Všechny jsme byly holky a hrály jsme v naší skupině s názvem DDL(Dark Darkness Light).
Trénovaly jsme vždycky dlouho do noci a učily jsme se sladit. Nedávno jsem totiž teprve začala hrát na kytaru.
"Go! Go! Go!" slyšela jsem výkřiky z jeviště a přišly jsme na pódium. Toto povzbuzování byl oslušet odevšat a tak jsem pohlédla na bubenistku a ta přikývla.
Začaly jsme hrát písničkou "Holka nejsi sama" a pak pokračovaly "Dej mi svobodu". Já sem se bavila hraním na kytaru ale najednou jakoby moje tělo něco začalo ovládat a já prostě zrychlila tempo písně. Holky na mě pohlédly ale já s tím nic nemohla dělat. Zpívala jsem taky rychleji a můj hlas však měl stále plno síly.
Nic jsem okolo sebe už nevnímala. Někdo si s mím tělem parádně pohrával. Po hodině a půl jsme přestaly hrát a odešly z pódia. Byly jsme tam o hodinu déle než jsme tam měli být a holky mi pěkně vynadaly.. "Co se s tebou stalo?", "Snad si nezešílela?!" říkaly a já neměla náladu jim vysvětlovat ro co jsem si myslela.
Pozdě večer až k ránu jsem dorazila domů. Byla jsem tak strašně unavená až jsem hned usnula. Ráno mě probudila ségra. Usnula jsem včera v noci v chodbě a za chvíli měla přijít mamka. Díky pomoci mé ségry jsem se dostala do postele a ségra mi dala čaj. Potom mě už nechala o samotě.
O měsíc na to jsme znovu takhle hrály. A znovu se to stalo.. Ale tentokrát když jsem přišla domů nebylo to jako obvyklé. Mamka nikde nebyla a ségra taky ne. Nikdo vlastně kdo měl být doma tam nebyl. Přišla jsem do ségřina pokoje. Hned jsem se zarazila. Na zemi pod mýma nohama ležela hlava mé ségry a její tělo bylo s končetinama různě rozházeno po pokoji. Celý pokoj byl od krve. Moje tělo ztuhlo.
Potom jsem tam poznala i tělo matky. Její hlava se mi však najednou objevila v rukách a já hned uskočila. V mích očích byl strach. Najednou jsem uslyšela smích a uviděla sebe jako šílenou kytaristku stát v rohu mýstnosti. Začala hrát a mě se odtrhla od těla jedna ruka. Potom jedna noha, ruka, noha a nakoenc hlava. Zbytek mého těla padl stejně jako hlava bezvládně k zemi..



